MOJE KOLEJIŠTĚ - AKTUALITY



17.2.2017

Začátkem roku 2017 jsem na kolejišti poměrně dost pracoval.

Zaštěrkoval jsem koleje na levém zhlaví stanice Kamenice. Před štěrkováním jsem se pokusil vytvořit kabelové kanály z proužků kartonu. Před štěrkování bylo nutné osadit i námezníky. Koleje štěrkuji tak, že prvně nasypu štěrk mezi koleje a z vnější strany kolejí, pak urovnám štětečkem a zaleju zředěným disperzním lepidlem. Pro štěrkování nepoužívám Herkules, který nechává lesklé fleky, ale disperzní lepidlo Woodfix D2 (Braven), které se v tomto ohledu zdá lepší. Prostor okolo kolejí jsem zasypal přesátou hlínou.

Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.1 Foto levého zhlaví po zaštěrkování

Následně jsem u části kolejí natřel boky hnědou barvou (Revel 83). Při této činnosti jsem se snažil pracovat poměrně opatrně na výhybkách, protože bych nerad něco zalepil. Na následujících obrázcích je dobře vidět, jak moc se změní dojem už jen po natření boků kolejnic. Dalším krokem v patinování budou hnědé prachové pigmenty - používám nadrcené barevné křídy a profesionální prachové pigmenty. To ale proběhne až někdy v budoucnu.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.2+3 Porovnání vzhledu patinovaných a nepatinovaných boků kolejnic.

Chtěl jsem si trošku pohrát s krajinou na kolejišti. Bohužel míst, kde by to bylo aktuální moc není, protože na většině míst je potřeba dořešit nějaké resty před stavbou krajiny. Volba tedy padla na kousek tratě na pracovním stole a sousedící vjezd do tunelu.

Začal jsem tím, že jsem na desku stolu přidělal jakousi nábytkářskou lištu. To proto, abych oddělil pracovní plochu stolu od krajiny na kolejišti. Je mi jasné, že to nevypadá nic moc, že by bylo lepší mít více prostoru na krajinu, ale je to nutné zlo, protože nějakou pracovní plochu potřebuji.

Pak jsem pokračoval stavbou zastávky. Na spodek nástupiště jsem použil dřevěný nosník o průřezu 4x4mm. Prostor za nosníkem jsem vyplnil modelovací hmotou DAS. Po zatvrdnutí DASky jsem vše natřel na šedivo. Budova zastávky je ze staré stavebnice od Malé železnice.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.4+5 Tvorba nástupiště

Horní plochu nástupiště tvoří betonové panely, nastříhané z kartonu.

Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.6 Tvorba nástupiště

Následně jsem pokračoval na přilehlém úseku tratě. Vyrobil jsem tunelový portál a kousek přilehlé opěrné zdi.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.7+8 Tunel a kus tratě k zastávce

Tunelový portál jsem udělal jako už tradičně. Portál jsem vyřezal ze styrodurové desky (tvrzený polystyrén). Kamenný reliéf jsem do něj vyryl propisovací tužkou. Na rozdíl od postupu popsaném v odkazu výše jsem tentokrát provedl nabarvení poněkud jinak. Tunelový portál jsem celý nastříkal šedým Surfacem. Následně jsem nanesl hnědou olejovou barvu, kterou jsem pak stíral tak dlouho, dokud se mi výsledek nelíbil.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.9-14 Postup výroby tunelového portálu.

Ještě před Vánocemi jsem v rámci pokládání kolejí ve skrytém nádraží a měnění výhybek v Kamenické stanici rozdělil vnitřní okruh na izolované úseky, které jsem připojil k indikátorům obsazení Lenz LB101. Po novém roce jsem zapojil moduly zpětné vazby - LR101. K výhybkám v části stanice Kamenice jsem připojil spínací dekodér LS150. Začátkem ledna mi dorazil chybějící spínací dekodér Lenz LS150 - pro skryté nádraží. Do půlky ledna jsem to všechno zadrátoval a zapojil.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.15+16 Skryté nádraží po zapojení elektriky.

Od půlky ledna tedy jezdím na vnitřním okruhu přes počítač - žlutý okruh na obrázku níže.


K řízení používám program Railroad and co. Silver v.8. Bohužel mám zatím jenom DEMO, které přesně po 15 minutách odpojí napájení kolejiště a pak je nutné ho zrestartovat. Nicméně na prvotní vyzkoušení to stačí.

Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.17 Layout kolejiště v programu Railroad & co.

Bohužel v DEMU není možné zkalibrovat lokomotivy, protože program se obvykle ukončí dříve, než skončí kalibrace. Lokomotivy jsem tedy nastavil v programu tak nějak od oka a celkem se to dalo nějak trefit. U všech lokomotiv, které řídím počítačem, jsem předně nastavil správnou maximální rychlost (CV5), střední rychlost (CV6) a rozumnou hodnotu zpomalení.

K určování polohy vlaku na kolejišti používám detektory obsazení koleje. Pro určení přesného místa zastavení používám jazýčkové kontakty. Tím mám definované přesné místo zastavení vlaku, což se hodí zejména ve skrytém nádraží, kde hraje roli každý centimetr.

Pro detekci začátku brždění slouží v mém případě začátek izolovaného úseku, přesné místo zastavení určuje jazýčkový kontakt. Funguje to tak, že vlak vjede do bloku a po ujetí nastavené vzdálenosti začne brzdit (na obr.18 je to 15 cm). Pak následuje brždění na definované dráze (na obr.18 - 120cm). Pár cm před místem zastavení vlak jede minimální rychlostí a na jazýčkovém kontaktu zastaví.

Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.18 Nastavení bloku

Otázkou zůstává, jestli je nutné používat ty jazýčkové kontakty. Upřímně - není to nutné. Myslím, že by to šlo vyřešit bez nich, buď pomocí nějakého virtuálního kontaktu - pak by ale nutné mít přesně zkalibrované lokomotivy (což ale jednou budu stejně mít). Myslím, že když bych trval na přesném místě zastavení, tak by to asi šlo udělat pomocí izolovaného úseku - v místě zastavení by začal další úsek.

Nicméně, zatím používám ty kontakty. Na mašinkách mám už spoustu let magnety na čele lokomotivy, protože jsem už v dřevních dobách používal jazýčkové kontakty pro řízení kolejiště. Je to takový můj anachronismus.

Po prvních pár dnech hraní si s programem pro řízení kolejiště jsem dospěl k závěru, že opustím původní myšlenku se smíšeným ovládáním kolejiště, kdy jsem původně plánoval ovládat vnější okruh pomocí relé, přepínačů a BM modulů. Rozhodl jsem se, že celé kolejiště budu ovládat přes počítač, něco mezi nemá smysl, protože když už člověk nakoupil vše potřebné pro ovládání kolejiště počítačem, tak na dodělání celého kolejiště potřebuje navíc už jen pár dekodérů. Zároveň jsem dospěl k závěru, že zruším malé nádraží na lokálce a místo něj rozšířím skryťák i pro opačný směr. Stejně by se na lokálku více jak dvě koleje nevešly, hned za stanicí by byla opěrná zeď a ani na výpravní budovu by nebylo místo.

Mnoho užitečných informací o problematice řízení kolejiště počítačem a o samotném programu Railroad and co. naleznete na stránkách Martina Pinty. Také já jsem z těchto stránek čerpal inspiraci a velmi si jich cením.

Začátkem února se mi podařilo po asi 8mi letech dokončit "laminátku". Né že bych na ní pracoval 8 let, pracoval jsem na ní možná pár týdnů a zbytek času čekala na dodělání. Pár obrázků dokončené "laminátky" naleznete níže. Upřímně musím dodat, že na 100% hotová není, chybí například tabulky s číslem na čelech, ale i tak je to velký pokrok. Někdy v budoucnosti (snad v blízké budoucnosti) doplním článek o stavbě.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.19-22 Po mnoha letech jsem dokončil laminátku.

Na závěr těchto aktualit přináším pár celkových pohledů na kolejiště.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.23+24 Celkové pohledy na kolejiště.

Petr Smrčka

15.1.2017

V prosinci 2016 jsem pokračoval ve vylepšování kolejiště. Pustil jsem se do výměny části výhybek na pravém zhlaví stanice Kamenice.

Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.70 Pravé zhlaví Kamenické stanice.

Jako vždy v podobných případech jsem začal demoliční činností - trháním starých kolejí. Tato činnost mi jde poměrně od ruky a tak bylo rychle vytrháno.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.71+72 Zhlaví po vytrhání výhybek.

Následně jsem přidělal nové výhybky PECO. Dalo to trošku práce s vyměřováním a vymýšlením, ale nakonec se výhybky podařilo napasovat do vymezeného prostoru.

Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.73 Nové výhybky PECO

Vytrhané výhybky PILZ byly posledními na kolejišti s přestavníky s paměťovým drátkem Memory wire.

Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.74 Přestavník Memory wire.

Na tomto místě si dovolím malé (nebo spíš velké) ohlédnutí. O těchto přestavnících jsem psal téměř před deseti lety (jak ten čas letí). Dnes za sebe musím říci, že to byla slepá ulička. Nicméně úplný neúspěch to nebyl, protože za těch 10 let, co jsem tyto přestavníky používal, se neobjevila žádná závada na přestavnících. Jediným důvodem pro jejich zrušení byla výměna výhybek PILZ za nové výhybky PECO, které používám s originálními přestavníky.

Když už jsem takto odbočil, tak uvedu pár vět k Memory wire přestavníkům.

O co šlo?

K přestavování vyhybek se využívalo vlastností speciálního tenkého drátku. Ten se po ohřátí zkrátil asi o 3% své délky a po vychladnutí se opět roztáhl. K ohřátí se využíval jeho vlastní odpor, takže při průchodu proudu drátkem se drátek zkracoval.

Proč jsem používal Memory wire přestavníky?

V době, kdy jsem dělal jednu z prvních přestaveb kolejiště, jsem chtěl vyměnit staré plechové PIKO kolejivo za něco modelovějšího. Z důvodu nedostatku peněz (chodil jsem tehdy na střední školu) jsem zakoupil větší množství profilového kolejiva PILZ za cca 50Kč/výhybka. Vzhledově to byl pokrok, funkčně snad taky, ale neměl jsem jak výhybky přestavovat, protože jsem neměl k výhybkám originál PILZ přestavníky. Také se mi nelíbilo lepit "krabici" s přestavníkem vedle koleje - to mě už tenkrát jako "modeláře" uráželo.

Zkoušel jsem ledasco, až jsem se nakonec dostal ke stránkám Ing.Litomiského. Tam jsem narazil mimo jiné na Memory wire drátek. A tak to vlastně začalo.

Jako výhody jsem tenkrát viděl:

Z odstupem doby jsem nasbíral další poznatky:

Výhodou bylo, že přestavník nikdy nebyl někde v mezipoloze. Nezaznamenal jsem vliv rozdílných teplot v místnosti s kolejištěm, přestavníky na výkyvy teplot nereagovaly. Nevýhodou bylo, že výhybka s tímto přestavníkem, nešla rozříznout při projetí z nesprávného směru, takže došlo vždy k vykolejení vlaku. Nicméně, vykolejení byl až druhotný problém, protože jsem měl vodivě zapojené srdcovky, a tak vždy došlo ke zkratu dříve, než k vykolejení vlaku. Mimochodem, tohoto "problému" jsem se nezbavil ani s výhybkami PECO, které mají také nerozřezné přestavníky a také mají elektricky propojené srdcovky.

Jak jsem již napsal, přestavníky fungovaly vcelku obstojně. Pokud byl někde problém, byl v napájení, nebo ve výhybce, ale nikdy ne v samotném přestavníku.

To by mohlo být vše k přestavníkům. Ještě bych odbočil výhybkám PILZ.

Proč jsem se jich zbavil?

Problémem výhybek PILZ nebyl vzhled, nebo sjízdnost. Upřímně, nevybavuji si, že by mi na nějaké výhybce vykolejovaly vlaky. Problémem byla elektrická sjízdnost. Zastavování mašinek na výhybkách bylo časté a ani po zapojení napájení do srdcovek se situace nevyřešila. Potíže působilo za prvé to, že jazyky a srdcovka oxidovaly. Za druhé, jazyky a srdcovka nebyly ve stejné výšce jako zbytek výhybky. Po najetí lokomotivy na srdcovku se mašina zastavila, protože srcovka byla výše a nadzvedla kola mašiny, která tak neměla kontakt. Snažil jsem se to různě opravovat, ale nakonec jsem došel k závěru, že nejlepší opravou bude kompletní výměna výhybek.

To je z prosincové aktualizace vše. Další aktuality by mohly přijít brzo, protože na kolejišti poslední dobou stále pracuji.

Petr Smrčka

24.11.2016

Jak se již pomalu stalo tradici, začnu i u nových aktualit z kolejiště větou, že na začátku roku jsem toho na kolejišti moc neudělal. Jenže taková je realita. To víte, rodina, dům, auto. Začátek roku se nesl ve znamení zprovozňování mých autovraků (neboli "veteránů" - viz. např. starší aktuality) a jejich příprava na sezónu. Ani léto není pro modelaření zrovna ideálním časem. Teplo, výlety, dovolená, koupání. A tak by se dalo pokračovat. Rok téměř uplynul a já s podzimem konečně k modelařině vrátil.

Na letošek jsem měl naplánovanou výměnu oken v přízemí domku. Moc se mi do toho nechtělo, ale stávající stav byl dlouhodobě neudržitelný. Okna se loupala, takže je chtělo natřít, táhlo kolem nich - no prostě bída. Před výměnou okna bylo nutné kolejiště rozložit a odsunout. Tato operace není zásadní problém, po posledním stěhování jsem s touto možností počítal, takže se kolejiště rozebrat dá. Se složením je to horší, protože je pak nutné přesně ustavit jednotlivé části kolejiště vůči sobě a opravit případně geometrickou polohu koleje. Kolejiště je sice rozebíratelné, ale není to na pravidelné rozebírání.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.60+61 Místnost po výměně okna

Po úklidu po zednících jsem vymaloval špalety kolem okna, přetřel na modro plochu za boční částí kolejiště, a pustil se do modelaření.

Vytrhal jsem koleje ve skryté části a začal pokládat koleje budoucího skrytého nádraží.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.62+63 Skryté nádraží před a po vytrhání kolejí.

Hotové skryté nádraží má 4 koleje v jednom směru a pouze jednu kolej ve druhém směru. To je prozatím vše co jsem letos udělal.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.64+65 Skryté nádraží po položení kolejí

Ještě bych chtěl vyměnit část výhybek na pravém zhlaví stanice Kamenice (to je ta největší na kolejišti). A pak to celé nějak zadrátovat tak, aby bylo možné kolem Vánoc jezdit. Jak jsem se již zmínil v minulé aktualizaci, mám v plánu řídit vnitřní okruh dvoukolejky pomocí počítače, ale je to spíše vzdálenější cíl. Pravděpodobně začnu zprovozňovat řízení přes počítač až někdy po novém roce.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.66+67 Rozpojené kolejiště.

Doufám, že to do Vánoc stihnu nějak zprovoznit a do konce roku snad přijdu s dalšími novinkami z kolejiště.

Petr Smrčka

2.11.2015

Začátek roku 2015 se nesl ve znamení stavebních úprav v domě, takže na kolejiště jaksi nebyl čas. Ale ono je to jedno, stavba kolejiště není něco co by nějak chvátalo, kolejiště má přinášet radost zejména svému majiteli a to přináší i tak.

Trošku času na modelaření jsem si našel až v říjnu a tak jsem poslední dobou něco málo na kolejišti udělal. V první řadě bylo nutné nějak uspokojivě vyřešit uložení kolejí na rozhraní mezi odnímatelnými částmi kolejiště. Odnímatelné části jsou dvě: deska stolu a část hlavní tratě vedle stolu.

Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.50 Odnímatelné části kolejiště

Tyto části jsou řešené jako odnímatelné z důvodu umístění skrytého nádraží pod nimi. Nepředpokládám, že tam polezu během provozu nějak často, ale minimálně se tam musím dostat během stavby.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.51-53 Přechody mezi vyjímatelnými díly kolejiště. Jeden přechod je proveden pomoci cuprexitové destičky. Druhý přechod jsem pouze prolil vteřinovým lepidlem s tím, že to dodělám až budu mít náladu, protože zatím je to dobře sjízdné. Třetí přechod jsem provedl tak, že jsem přiletoval koleje na hlavy šroubů. Uvidíme, které řešení se osvědčí

Konečně jsem přidělal chybějící výhybky na levém zhlaví stanice Kamenice hlavní. Nyní je možné využívat ve stanici 6 průjezdných kolejí.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.54,55 Foto zhlaví

Přemýšlel jsem také nad otázku řízení a ovládání kolejiště. Po dlouhém hloubání jsem dospěl k závěru, že v první fázi budu kolejiště provozovat jako 2 (vlastně 3) oddělené okruhy:



Co si od toho slibuji? Vyzkouším si možnosti ovládání kolejiště počítačem na nějakém jednodušším celku. Vnitřní okruh je bez vleček a jiných složitostí, takže by to mohlo jít relativně snadno. Částečně analogový provoz na kousku místní tratě bude umožněn z toho důvodu, že mám spoustu různých veteránů lokomotiv, které si takto alespoň budou mít možnost občas zajezdit. Uvidíme, jak to bude fungovat. Cílový stav (někdy v roce 2050 ±100let) je stejně takový, že kolejiště bude plně DCC a řízené počítačem.

Na závěr této krátké aktualizace následuje pár obrázků kolejiště a místnosti s kolejištěm. Přidělal jsem ještě jednu vitrínu na modely, kterou jsem měl předtím v obýváku. Teď mám všechny vláčky u sebe a tak se mohu kochat pohledem na vozidlový park.

Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší  Kliknutím se obrázek zvětší
Obr.56-58 Celkové pohledy na současný stav kolejiště.

A to je vše. Další aktualizace z kolejiště přijde pravděpodobně až v příštím roce.

Petr Smrčka


AKTUALITY Z ROKU 2014
AKTUALITY Z LET 2010-2013
AKTUALITY Z LET 2008-2009
AKTUALITY DO ROKU 2008


POPIS mého kolejiště
AKTUALITY na mém kolejišti <
HISTORIE mého kolejiště





<  ZPĚT