Obr.1 Stavebnice pojezdu motorového vozu M152.0 Light od PG.
Stavba motoráku 810 ČD
Tento model by snad neměl chybět na žádném českém kolejišti, a tak jsem se rozhodl, že nebude chybět ani na tom mém.
Před delší dobou (to bylo snad v roce 2010) jsem testoval motorák od Bramosu, který se neukázal zrovna v dobrém světle, zejména co se jízdních vlastností týče. Rozhodl jsem se tedy, že se pustím do vlastní stavby.
Zakoupil jsem mosaznou stavebnici pojezdu motorového vozu M152.0 ve verzi Light od Pavla Gülicha. Tento pojezd má poháněné obě nápravy, ty jsou navíc odpružené, takže by nemuselo docházet k výpadkům napájení při přejezdu nerovností na kolejích (Jen pro info: tento pojezd se už v této verzi nevyrábí, existuje jeho modernější varianta s plastovými převodovými skříněmi).
Se stavbou jsem začal v roce 2011.
Při stavbě pojezdu jsem postupoval více/méně podle návodu, který byl dobře zpracován, a zřejmě proto se neobjevily žádné větší komplikace. Snad jediný problém, který jsem zaznamenal, byl ten, že jsem z neznámé příčiny nedokázal rozdělit ocelovou strunu, která měla sloužit k odpružení převodovek, na stejně dlouhé čtyři díly. To ovšem nelze přikládat za vinu stavebnici
Na modelu jsou použita jednostranně izolovaná dvojkolí, proto je rám pojezdu vodivě propojen s jednou z kolejnic. Druhý pól napájení je proveden pomocí mosazných strun. Osobně v tomto nespatřuji velký problém (možná až odpálím nějaký ten dekodér tak změním názor). Pokud by toto vadilo, je možné odizolovat rám pomocí oboustranně izolovaných dvojkolí a přidat sběrací struny i na druhou stranu.
Poznámka: Ve fázi tetování téměř hotového modelu jsem doplnil mosazné struny i na stranu vodivě spojenou přes dvojkolí, a to ze dvou důvodů: 1) měl jsem pocit, že sběr proudu má určité výpadky. 2) také proto, že struna je umístěna z horní strany kola a má určitou tuhost a tím, že byly struny pouze na jedné straně dvojkolí, byl motorák poněkud na křivo - alespoň jsem měl ten dojem.
Zkušební jízdy dopadly celkem úspěšně. Řekl bych, že pojezd jezdí docela slušně.
Stavebnice pojezdu není dle mého názoru vhodná pro začátečníky bez zkušeností se stavbou leptů, nebo něčeho jiného precizního. Je důležité mít alespoň základní vybavení pro lisování a rozlisování dvojkolí a ozubených kol. Na druhou stranu není to nic složitého a jak jsem již na začátku článku psal, dá se to s návodem bez větších komplikací zvládnout.
Na skříň motoráku použiji výlisek od Bramosu. Za tím účelem jsem si zakoupil jakousi "stavebnici" obsahující výlisky skříně, rámu pojezdu, šachet, oken a dalšího potřebného pro stavbu makety motorového vozu.
K pokračování stavby jsem se dostal až po dlouhých osmi letech na jaře 2019. Hlavním motivem bylo postavit alespoň přívěsný vůz, nicméně v rámci této akce jsem nalakoval i kastli motoráku.
Karosérii jsem nastříkal základem - bílý Surface ve spreji. Následně jsem boky karosérie nastříkal bílou lesklou. Modely stříkám barvami Revell, používám fixírku zhotovenou z injekční stříkačky. Mezi jednotlivými barvami nechám alespoň den zaschnout, aby se mi nestrhla barva při odlepování maskovací pásky (snažím se den počkat, ale někdy se člověk snaží to uchvátat). Tentokrát se musím přiznat, že jsem se stříkáním trošku bojoval, barvy se mi nechtěli slévat. Už dlouho jsem totiž modely nelakoval a dost času mi zabralo, než jsem znovu přišel na to, jak správně ředit barvy aby se to pěkně slévalo a barva nezalila detaily.
Poté jsem vymaskoval bílý pruh na boku a čelech + střechu.
Po lakování červenou lesklou následovalo vymaskování střechy a její nástřik.
Dalším krokem bylo zvýraznění detailů. Lihovým fixem jsem naznačil gumu kolem dveří a stříbrnou barvou jsem zvýraznil kliku dveří a madla. Poté jsem začal aplikovat obtisky. Většinou nepoužívám žádnou zázračnou vodičku; i když jí doma mám, ale nějak mě nepřesvědčila. Nanášení obtisků osobně nesnáším, protože na to nevidím a také se mi klepou ruce, ale nakonec to vždycky nějak dám (a také vždy nějaký ten obtisk přetrhnu).
Nakonec jako vždy jsem model přelakoval matným bezbarvým lakem. Tím se sjednotí vzhled jednotlivých vrstev nátěru a obtisků. Po nalakování se obvykle ztratí přechod mezi obtisky a zbytkem modelu a model vypadá, jako by byl potištěn.
Přívěsný vůz byl tím připravený na kompletaci, kastli motorového vozu jsem se rozhodl ještě patinovat. Provedl jsem patinu střechy a mírnou patinu boku - pouze stopy po stékající vodě, protože jsem snad nikdy neviděl 810tku nějak zásadně špinavou.
V mezičase, kdy mi různě schly barvy, jsem zkompletoval pojezd převěsného vozu. Na výlisku pojezdu jsem odstranil "krabici" na motor a vzniklou díru jsem vyplnil kusem cuprexitu. Rám vozu jsem z horní strany vyztužil cuprexitem.
Do rozsoch jsem vlepil mosazná ložiska a rozsochy jsem přilepil k výlisku pojezdu. Osadil jsem dvojkolí LUCK s okolky RP25. Pojezd jsem zatížil olověnými závažíčky cca 20g. Následně jsem provedl pár jízd po kolejišti a dospěl jsem k závěru, že v tomto případě nebudou nízké okolky to pravé. Pojezd měl tendenci se vykolejovat v některých obloucích. On má totiž Bix/Baafx/… poměrně dlouhý rozvor a zvolený pojez má tuhé uložení dvojkolí a v té délce to mělo tendenci se vykolejovat. Ve skutečnosti nebyl největším problémem samotný oblouk, ale spíš křivost kolejí. Tuhý dlouhý vůz se nepřizpůsobil křivosti koleje a v obloucích okolek nabíhá na vnější kolejnici a ve spojitosti s odlehčení nabíhajícího dvojkolí docházelo k vykolejení. Řešením by bylo vypružit pojezd, nebo zkusit použít dvojkolí s většími okolky. Zvolil jsem druhou možnost a vůz převázal na dvojkolí Roco - kat číslo: 40194. Tato dvojkolí mají sice o něco menší průměr a s vysokým okolkem nevypadají tak dobře, ale jízdním vlastnostem přezutí výrazně prospělo.
Po odladění pojezdu jsem pojezd nalakoval na šedo a napatinoval. Zbývalo ještě nabarvit okna. Rámečky jsem natřel stříbřenkou ručně štětcem a musím se pochválit, že se to docela povedlo - viz obrázek zkompletovaného vozu.
Nyní už následovala jen montáž. Tímto byl přívěsný vůz hotov. Myslím, že se vůz docela povedl.
Teď už jen zbývalo dokompletovat nějak motorák. K tomu jsem se dostal až zhruba po roce. Ve výlisku rámu motoráku od Bramosu jsem odstranil krabici, která měla krýt motor a vyřezal jsem otvor pro mosazný pojezd. Dále jsem vyrobil vyztužení rámu z Cuprexitu a slepil jsem to v jeden celek vteřinovým lepidlem.
V místech uložení kulis spřáhel jsem musel o něco odbrousit z Cuprexitového rámu, aby kulisa o rám nedrhla.
Dále jsem rozměřil místa pro umístění závaží, vyrobil a přiletoval jsem příčky a výztuhu rámu nad motorem.
Následně jsem vyrobil plošný spoj pro vnitřní osvětlení a pro připojení dálkových světel, která se měla připojit do konektoru, který je v místě záchodu.
Další prací byla výroba čelního osvětlení. To jsem udělal z bílých a červených SMD diod. Byla to docela piplačka, ale podařilo se. Pro odstínění světla jsem na diody přilepil bužírky, po zaschnutí lepidla jsem to celé natřel černou barvou (viz obrázky na konci článku).
Také jsem se pokoušel udělat dálkové osvětlení z 3mm bílých diod. Nicméně, prvně to nesvítilo, pak nešel motorák složit, protože někde něco překáželo a pak se to vůbec nějak zkomplikovalo, takže dálkové osvětlení nakonec skončilo v koši :-/ . Stejně dálkama nesvítím...
Po uklidnění se, jsem doplnil detaily na spodek motoráku - masky podvozků, písečníky, nádrž, chladiče a bateriovou skříň (pravděpodobně). Tyto věci byly součástí polostavebnice Bramos. Navíc jsem doplnil vzduchojem (nějaký zbytek ze skladu) + jakousi trubku kolem chladičů a odpadní rouru od záchodu z drátu.
Následně jsem motorák opět rozebral. Spodek motoráku jsem nalakoval - prvně Surface primer, pak šedá matná Revellka. Následovala patina - olej + prach a finální vrstva matným lakem.
Pak už zbývala jen finální montáž.
Následovalo už jen zacvaknutí skříně na pojezd.
Myslím, že se motoráček docela povedl. Je na něm sice pár kompromisů, ale na kolejišti odvede svou službu.
Jízdní vlastnosti jsou slušné. Díky odpruženému pojezdu netrpí výpadky na výhybkách a jede docela plynule. Model má slušnou tažnou sílu: ve stoupání 30º/oo a 400mm oblouku utáhne dva staré dvounápravové osobní vozy PIKO bez zaváhání. Hmotnost motoráku je cca 230g.
Na následujícím odkazu - https://youtu.be/-7V5IN0rYts - uvidíte video jízdy motoráku.
Pojezd je poněkud hlučnější, za příčinu pazvuků považuji kontakt ozubených kol na nápravě s boky okýnka (viz obrázek). Toto bude chtít ještě opravit, ale jestli, tak až při nějaké větší opravě/rozborce v budoucnu. Po cca další hodině provozu se zdá, že se pojezd o něco ztišil.
Co říci závěrem? Tak asi předně, že pojezd od Pavla Gülicha funguje výborně. Jedinou konstrukční vadu bych viděl v malých okýnkách na spodku nápravových převodovek.Na tomto místě je nutné říci, že dnes tento pojezd PG nabízí v modernější verzi.
Motorák jsem začal stavět v roce 2011 - tj. před 9 lety. Zase tolik práce ale na něm nebylo, dohromady pár večerů, asi by se dal za dva týdny po večerech udělat.
Letos (2020) připravuje Roco tento stroj jako novinku. Proto jsem se hecl a rozhodl dostavět svůj motorák před tím, než vyjde továrně :-) Jsem na model Roco zvědavý. Pokud bude jen trošku k světu, tak si ho pořídím, další 810tku už stavět nebudu. Jsem ale rád, že jsem model po takřka 10 letech dostavěl.