Přestavba modelu E(S)499 od PIKO
V sedmdesátých letech nám soudruzi z NDR udělali velkou radost modely vlajkových lokomotiv ČSD E(ES)499. Tyto stroje se vyskytují pouze u nás, na Slovensku a zajíždějí do Maďarska (ES). Z radosti nad tím skutkem jsme velkoryse přehlédli jejich špatné jízdní vlastnosti a modelovou nepřesnost. Zde soudruzi z NDR chybami přímo hýřili! Vzhledem k tomu, že ani po tolika letech budování rozvinutého kapitalizmu není na trhu tovární model a zřejmě nikdy nebude, pustil jsem se do přestavby. Tyto modely přeřadil PIKO do kategorie "hračkové" a již je nevyrábí. Dají se sehnat na burzách, ale stále méně. Model je též možno postavit z odlitku a nebo už i z leptaného plechu. Podvozky nebo celý rám lze použít z modelu 372 od PIKO. Ale není to levná záležitost. Velký problém je sehnat samotná kvalitní loukoťová kola.
Koncepce mého pohonu je osvědčená. Motor mabushi se setrvačníkem a pohon obou podvozků přes kardany.
Podvozky jsou otočeny a zkráceny. Ne rozvor, i když ani ten není dobře. Převody jsou použity původní.
Rám je celý nový z Cu desek a zátěž je z olova. Vršek tvoří deska s tištěným spojem.
PIKO nerozlišoval mezi stejnosměrnou E 499.2 a dvou systémovou ES 499. Tedy dnešní řadu 150 a 350. Oba modely se lišily pouze barvou a označením řady.
Hlavní rozdíl je v uspořádání přístrojů a el.rozvodu na střeše.
Izolátory u 150 jsou jednotalířové a u 350 tří a více. U 350 je na střeše venkovní část střídavého vypínače a přepojovače, pod skříní mezi podvozky čouhá transformátor. U 150 mezi podvozky nic není.
Na bočnici má 150 jen dvouřadý sací filtr chladícího vzduchu, kdežto 350 má trojřadý.
Pokud by někdo chtěl označit svůj model jako 151, tak rozdílů je ještě více. Třeba sací průduchy šroubového kompresoru na boku skříně a tlumiče torzních kmitů podvozků. A některé lokomotivy mají monolitická kola s plným diskem, ne loukoťová!
Pokud se někdo nespokojí jenom s přestavbou pohonu, doporučuji dělat úpravy podle konkrétní lokomotivy a detailní fotodokumentace!
Obě mašiny jsem předělával před několika lety a mám je jako provozní na svém kolejišti. Mají už dost za sebou. Jejich poruchovost je minimální. Nemají bandáže, přesto na skoro rovině tahají čtrnácti vozové soupravy z vozů Y. Továrního modelu se asi nikdy nedočkáme. Je to škoda, protože se jedná o charakteristická vozidla našich drah. Ještě dlouho je budeme vídat v čele rychlíků na hlavních tazích. Dnes uvažuji o stavbě modelu nového z leptaného plechu.
Motor se hodí jakýkoliv větší a bytelný. Já mám výbornou zkušenost s motory mabushi. Nechal jsem si u nich prolisovat osu a opatřil je setrvačníky. Podvozky potřebujete dva původní motorové. Použijete dvě sady původních převodů. Asi bude problém je sehnat. Já měl před několika lety to "štěstí", že jsem sehnal samotný pojezd a jednu mašinu v troskách. Jinak bych doporučil nechat si udělat převody nové.
Pokud nejezdíte na trolej, můžete nechat původní sběrače. Já jsem na burze koupil starší sběrače ROCO a upravil lyžiny. Nové sběrače se dají objednat jako náhradní díl, nebo od firmy Sommerfeldt. Ale to stojí 500-600 Kč za kus.
Velký problém je sehnat loukoťová kola. Ta původní zpravidla čochtají. Soudruzi z NDR nám sem posílali samou druhou jakost. Dají se objednat jako náhradní díl od PIKO z mašiny 372.
Izolátory a jiné střešní přístroje se dají koupit, jsou to výrobky ČS train, jako výlisky asi za 40 Kč. Potřebujete asi tři sady na jednu střechu. Zrovna tak madla a čelní plošiny (na těch se stojí, když se myjí okna). Do horních reflektorů se hodí dvě vysoce svítivé LED diody. Je to velmi efektní.
Na závěr chci dodat,že tento model zpravidla na domácích a klubových kolejištích chybí a to ze shora uvedených důvodů. Přesto, že jde o nejrozšířenější lokomotivu na hlavních tazích. Pokud se vám přestavba zdaří, tak tento stroj se soupravou vozů ČD nebo ČSD typu "Y" od Sachsen Modelle vytvoří opravdu velmi pěknou soupravu pro provoz na kolejišti.