Obr.1 model vozu Hadgs
STAVBA VOZU HADGS Z ODLITKU
Stavba tohoto vagónu měla být relaxací, která měla trvat maximálně dva až tři večery s přestávkami na schnutí barev. Nakonec se poněkud zkomplikovala, ale o tom později.
Odlitek či spíše stavebnici vagónu jsem koupil v internetovém obchodě www.modely.biz za cca 600 Kč. Přiměřenost ceny nechám každému na posouzení, mě asi přišla přiměřená, jinak bych to nekoupil. Stavebnici jsem viděl i na pražské burze a určitě se dá sehnat s trochou štěstí i jinde.
Výrobce "stavebnice" se skrývá za označením MaVo (odlitky Máša). Provedení odlitku skříně vozu je velmi dobré. K modelu jsou dále dodávány drobné díly, jako žebřík, stupačky, lávka a háčky. Provedení těchto detailů je poněkud hrubé a hranaté, určitě by výsledek vylepšilo tyto části nahradit jinými upravenými z leptů, či ručně dělanými. K modelu jsou dále k dispozici další díly jako podvozky a kulisy, které pocházejí od firmy Bramos. Součástí dodávky nejsou kolečka.
Stavbu jsem začal tím, že jsem zkompletoval pojezd (včetně kulis). Připevnění podvozků jsem původně provedl jako u továrních modelů - na zacvaknutí. Provrtal jsem do spodku modelu v místech uchycení podvozků díry o průměru 3 mm, které jsem odlehčil z horní strany tak, aby podvozky šli pěkně zacvaknout. Toto celé se později ukázalo jako chyba, naštěstí snadno řešitelná.
Skříň ke spodku vozu jsem zatím nepřilepoval, nechal jsem ji připevněnu pouze na sucho.
Zatím to vypadalo, že stavba půjde hladce. Vagón jsem několikrát prohnal po kolejišti, projel i nejprudší oblouky - alespoň to tak vypadalo. Proto se mi jízdní vlastnosti zdály v pořádku a pokračoval jsem ve stavbě.
Následně jsem na model osadil různé doplňky jako madla (z drátu různých průměrů), kolečka ovládání mechanismů spodních klapek (taktéž z drátů), žebřík, stupačky a nárazníky.
Doplnění detailů jsem prováděl podle fotek stažených z internetu. Vlastní fotkou skutečného vozu nedisponuji, a tak bohužel nemohu žádnou pro inspiraci vystavit. Zde bych upozornil na jednu skutečnost související s modelařením a se mnou jako "modelářem". Na začátku každé stavby, projektu a podobně by mělo být shánění potřebné dokumentace, nejlépe spousty fotek předlohy modelu. Chtělo by to tedy vyrazit do terénu, vyfotit objekt a ten modelovat. Pak nemůže dojít k nějakým nepřesnostem vzhledem k předloze. Jenže to bych nesměl být lenoch obecný, který na jakékoliv shánění podkladů nemá chuť a pak se snaží modelovat s pomocí jedné rozmazané fotografie (a někdy ani to ne). Inu, tak to je, příště se snad zlepším, naštěstí to tentokrát nevadilo.
Také jsem doplnil závaží, aby celková hmotnost modelu odpovídala normě NEM 302. Ta hovoří o tom, že hmotnost vozu by měla být 0,40 g/mm + 30%. Při délce vagónu přes nárazníky 19 cm, je tedy doporučená hmotnost 76 g + 30%.
Poté jsem model přestříkal tmelem Mr.Surface 1000 (nebo něčím ekvivalentním - prostě bílým Surfacem), protože jsem jiný neměl a už jsem to chtěl mít hotové. Určitě by bylo lepší použít základovku určenou přímo na odlitky (např.: Gunze resin Primer Surface). Nicméně já stříkám odlitky bílým, nebo šedým Surfacem a nic se mi zatím neoloupalo. Tím ale nechci tvrdit, že to tak dělám dobře.
Následovalo nastříkání modelu barvami - spodek černou matovkou ve spreji a skříň hnědou polomatnou syntetikou od Revellu (SM378). Pro povrchy, na které se budou nanášet vodové obtisky, se lépe hodí lesklé nátěry. Při lepení obtisků na matné nátěry se mi stalo, že obtisk zcela nepřilnul k podkladu a po zalakování se pod ním objevila světlejší místa. V případě tohoto vagóny byla použita polomatná barva a to z jednoduchého důvodu - jinou jsem prostě neměl. Na výsledek to naštěstí nemělo vliv.
Popisky na modelu jsem provedl pomocí vodových obtisků (Jiran), které jsem, pro sjednocení vzhledu a pro jejich ochranu před poškozením, zalakoval matným lakem (Revell). Poté přišla na řadu patina prachovými pigmenty (lépe drží právě na matném laku) a následně přestřik lakem.
Nakonec jsem vagón zkompletoval.
Vzhledově se model povedl a tak jsem si říkal, že předsevzetí s odpočinkovým modelem vyšlo. Poněkud stavbu zkomplikovalo nanášení obtisků, které zabralo jeden večer nad plán, protože vagón je polepený jak kraslice, ale jinak stavba probíhala bez komplikaci. Alespoň jsem si to myslel.
Po posazení vagónku na koleje jsem byl nemile překvapen. Vagónek totiž nejezdil, respektive jezdil, ale pouze rovně. Vagón se v obloucích vykolejoval a také funkce kulisy byla nespolehlivá.
Jako největší problém se zdálo to, že se podvozky nemohly dostatečně natáčet. Ve vytočení jim totiž brání výztuha skříně. Tu jsem sice zeslabil, ale to nestačilo. Nezbývalo tedy nic jiného, než zeslabit masky podvozků, což by mimo jiné znamenalo odbrousit z nich některé detaily (krajní závěsky pružnic). To jsem nechtěl a tak jsem se rozhodl použít podvozek jiného výrobce - od VDV-modely.
Podvozek VDV je přes detaily (závěsky,...) o cca 1 mm užší, což výrazně pomohlo. Také je ale o více jak 0,5 mm delší, což ale nevadí, protože se stejně kraje podvozku budou odbrušovat.
Co se vzhledu a detailů týče, je na tom podvozek Bramos o něco lépe.
Jak jsem již naznačil, ubrousil jsem rohy podvozků a předtím i části skříně. Také jsem předělal uchycení podvozků do rámu, místo původního čepu se zácvakem jsem použil šroubek M3. To proto, že se mi zdálo, že se podvozky nenatáčely dostatečně zlehka a také se nemohly dostatečně naklápět.
Současně řešeným problémem byly kulisy. V první řadě jsem zbrousil o 0,5 mm jejich vedení, aby se pohybovaly dostatečně volně (obr.15).
Dále jsem se začal zabývat důvody jejich špatné funkce. Dospěl jsem k závěru, že přílišné stranové (příčné) vůle mezi bočními nosy a opěrami zřejmě způsobují zasekávání kulisy při pohybu kolem středové polohy (obr.16). V případě vozu Hadgs vymezují tyto vůle boční stěny odlitku vagónku, které ovšem poněkud odstávají od spodku vozu a proto není možné v původním stavu preciznější vymezení vůlí (obr.17).
Také se mi nelíbilo, že ve vertikální směru kulisu zespodu v podstatě nic nedrží, což se v provozu projevuje jejím občasným vypadáváním. Chtělo to tedy kulisy nějak zespodu zajistit (obr.18).
Předchozí dva problémy s kulisou jsem vyřešil pomocí mosazného plechu s dírou ohnutého do tvaru U (obr.19+20). Plech svými boky vymezuje příčnou vůli kulisy a zároveň brání vypadnutí kulisy.
Mezi mosazným plechem a podvozkem musí taková být vůle, aby se podvozek neopíral o plech a mohl se volně natáčet.
Před kompletací vagónku jsem do něj přidal ještě nějaké to závaží. Jak jsem později zjistil, tak se jeho hmotnost vyšplhala na 110 g, což je o něco víc než doporučuje NEM 302.
Po provedených úpravách projede vagón i oblouky s poloměrem 360 mm, sice s větším jízdním odporem, ale přece; oblouky nad 400 mm projede bez problémů.
Funkce kulis je dobrá, nicméně výhrady by se našly. Zkoušel jsem přibližně změřit sílu, kterou je nutné působit na kulisu při vychýlení. Ta která činí 20 g. To je více jak dvojnásobek síly, kterou je nutné působit u vagónků od Roca (7 až 10g). Na vině budou zřejmě příliš tuhé pružinky vracející kulisy do středu. Bylo by je vhodné do budoucna vyměnit za měkčí.
Vagónek jsem zkoušel tahat na konci, uprostřed i na začátku vlaku, spojovat s různými vagóny i tlačit. Obstál bez problémů. Nedostatek spatřuji ve vysoké hmotnosti vagónu (110 g), která bude způsobovat problémy ve stoupání, ale na druhou stranu zase působí pozitivně proti vykolejování vagónu.
Stavba se proti předpokladům poněkud zkomplikovala, ale rozhodně stála za to. Získal jsem povedený a pojízdný vůz našich železnic, ze kterého mám velkou radost.
Jiný článek o stavbě vozu Hadgs naleznete na "konkurenčním" webu www.railnet.sk. Na jeho konci jsou i fotky skutečných vozů Hadgs.