[obr.1] Deska ze styrodoru, tak jak si ji přineseme. Já jsem ji zakoupil ve stavebninách za 45 Kč, což je cena mimo jiné jednoho plastového výlisku zdi velikosti 8 × 15 cm.
[obr.2] Tunel zatím ještě v surovém stavu.
[obr.3] Jako první jsem opracoval tunelový portál. Vyřezal jsem ho skalpelem a vyryl jsem do něj spáry mezi kameny. Spáry jsem spíše než vyryl tak vymačkal. K tomu jsem mimo jiné používal vypsanou propisku. Při rytí proti "létům" se občas tvoří otřepy, což u hrubě opracovaných kamenů nevadí, jinde by to vadit mohlo.
[obr.4] Zkušebně osazený portál. Předtím než budeme něco podobného vyrábět, tak nesmíme zapomenout na průjezdní obrys vozidel. Ten je dán normou NEM. Pro většinu modelářů je lepší jej určit zkusmo. Vzít si nejdelší vozidlo jaké máme, které nejvíce vybočuje a pomocí něho určit kam nesmí zasahovat stavby. Dobré je tak ještě cm přidat, co kdyby.
[obr.5, 6, 7] Přenesení rozměrů budoucí opěrné zdi na styrodorovou desku.
[obr.8] Levá boční opěrná zeď z roubové strany. Vystouplá římsa bude krýt karton, ze které je udělaná nosná část terénu.
[obr.9] Pravá opěrná zeď z lícní strany se započatým rytím.
[obr.10, 11] Zkušební sestavení.
[obr.12] Tunel a zdi po natření. Vše jsem prve natřel štětcem na černo. Po dokonalém zaschnutí jsem zdi natřel malým molitanovým válečkem na šedohnědo, a to tak, aby se natřely pouze kameny a spáry zůstaly černé. Natíral jsem temperovými barvami, šlo by použít jakékoliv vodou ředitelné barvy.
[obr.13] Lepení zdí na své místo. Lepil jsem disperzním lepidlem.
[obr.14] Prozatím finální podoba tunelu.