[obr.1+2] model sergeje působí vzhledově i dnes dobrým dojmem
Tento model lokomotivy T679.1122 PIKO, od soudruhů z NDR, se objevil na trhu někdy na přelomu osmdesátých
a devadesátých let minulého století. Měl jsem z něj velikou radost. V té době se tato mašina vyskytovala
u ČSD ve velmi hojném počtu a sám jsem na nich tehdy jezdil. Vzhledově i dnes působí model docela slušně.
Ale teď přijde důvod proč jsem ho předělával. Nasadil jsem ho na kolejiště jako provozní lokomotivu
a vydržel poměrně dlouho.
První odešel motorek. Motory, které tehdy PIKO používalo, byly snad nejhorší ze všech. Nekvalitní plast,
ze kterého byl motor vyroben, se vlivem tepla téměř rozpadl. Dal jsem do modelu motorek Bühler se setrvačníkem
a mašina jezdila dál. Potom se ale vyjezdily uložení náprav a praskla dvě ozubená kola na nápravách
(ostatně tato závada se vyskytuje i u jiných starších modelů PIKO). Ani koncepce pohonu, tedy poháněné
první a druhé nápravy podvozků dobrá nebyla, ale celkem to jezdilo. Po čase vlivem vůlí přestal model prakticky
jezdit. Neutáhl ani sám sebe.
Z původního modelu jsem použil skříň, masky podvozků, masku rámu a některé převody. Nový rám je sletován
z cu desek a přišroubován na původní masku rámu.
[obr.3+4] rám modelu
Motor se setrvačníkem je uložen uprostřed rámu.
[obr.5] pohled shora na motor se setrvačníkem
Jedno olověné závaží je v nádrži, další dvě jsou v rámu.
[obr.6+7] olověná závaží v rámu
Nahoře je přišroubována deska s plošným spojem, ze které trčí dva pružné kontakty pro napájení osvětlení.
[obr.8] Deska s plošným spojem. Vlevo od motoru jsou vidět kontakty pro napájení koncového osvětlení.
Také jsou vidět LED diody čelního osvětlení
Podvozky jsou uchyceny na příčnících rámu (viz obr.10 - matička pod kardanem). Podvozky sedí na "plocho" s příčníky, ale s vůlí,
takže se mohou trochu naklápět. Úplně ten malý pohyb stačí. Rámy podvozků jsou z cu desek. Masky podvozků jsou slepeny s čelníky
a v podvozku jsou přilepeny. Poháněny jsou první a třetí náprava každého podvozku. Na osách náprav jsou mosazné trubičky jako ložiska.
Spodní kryt (nový) je pevně přitahuje. Prostřední náprava je "běhoun" a je lehce přitlačována pérkem ke koleji.
[obr.9] podvozky a celý model ze spodu
Kardanová kulisa převodu podvozku je původní, ale protože je motor výš, tak je mezi ní a hřídelem se šneky vloženo mezikolo.
[obr.10] kardan s převody, [obr.11] čelo podvozku
Na obrázku 11 je vidět podvozek z čela a na něm držák převodů. Šnekový převod na nápravách je nový, ale v původních rozměrech.
Jedinou změnou v karoserii modelu je osvětlení koncových světel LED diodami.
[obr.12] pohled zevnitř na LED diody koncových a světlovody hlavních světel
Byla to piplačka, ale koncové osvětlení působí velmi pěkně. LEDky jsem "opižlal" na menší průměr. Světlovod pozičních světel jsem ponechal a místo žárovky
je na desce s tištěným spojem přiletována žlutá vysoce svítivá LEDka (viz obr.8).
Model má velmi dobré jízdní vlastnosti. Jede plynule modelovou rychlostí a přesto, že nemá bandáže, tak utáhne deseti až patnácti vozový vlak.
Vydává i docela slušný zvuk a lehce duní do kolejiště, skoro jako skutečný stroj.
Kde co vezmeme?
Motor na obr.13 je ten samý co je v modelu. Upravil mi ho kolega Pleticha. Plastové kardany na obrázku jsou myslím od ČStrainu a mosazné od Pletichy.
[obr.13] motor Bühler, kardany ČStrain (plastové) a Pleticha (kovové)
Kardany jsem ale použil původní, nastavené do nového rozměru trubičkou (obr.10).
Ozubená kola a i nápravy si nechávám dělat u pana Šátka z Peček. Pravidelně chodí na pražské burzy.
Na předchozích třech obrázcích je sergej PIKO společně se sergejem ROCO. Laik se divý a odborník žasne jak jsou si ty modely podobné!
Ale jenom povrchně. Sergej ROCO má ale jednu vadu! Jezdí úplně potichu…