745 (BR110)

Platí i pro další mutace (DR V100, BR110, BR111, ...)

NOVÉ

Vzhled a vybavení

Model vypadá velmi dobře a věrně napodobuje svůj velký vzor. Detaily, jako jsou madla a hadice, jsou na model dosazeny již z výroby, takže není nutné na model nic moc přidělávat. Madla jsou vyrobena z kovu.

Povrchová úprava modelu je na velmi dobré úrovni, s výjimkou již zmíněných madel, ze kterých se po několika dnech provozu na kolejišti začala odlupovat barva.

boční pohled na model

Model má velmi pěkně provedené stanoviště strojvedoucího, kde jsou černou barvou zvýrazněny detaily na řídících pultech.

bližší pohled na podvozek

Masky podvozků jsou provedeny detailně, stejně jakou různé armatury na rámu lokomotivy. Rám modelu je odlit z kovu.

 
osvětlení modelu se přepíná z bílé na červenou

Osvětlení modelu je, na rozdíl starších lokomotiv Roco, provedeno pomocí LED diod a přepíná se z bílé na červenou.

Lokomotiva je vybavena zásuvkou pro digitální dekodér a také funkční kulisou pro spojení "na krátko".

Pohon

Pokud chceme model rozebrat, tak musíme v prvé řadě sejmout vrchní části kapot, které drží pomocí zacvakávacích zobáčků. Tím se dostaneme k tištěnému spoji se zásuvkou pro digitální dekodér. Pro případnou digitalizaci není nutné sendavat obě kapoty, stačí jedna. Na fotce je připojen digitální dekodér.

Po povolení čtyř šroubků (patrné na předchozím obrázku) můžeme sejmout karosérii lokomotivy. Celý vršek rámu zakrývá tištěný spoj, na čelech jsou patrné SMD LED diody čelního osvětlení.

Rám modelu je kompletně odlitý z kovu. Uprostřed rámu je umístněn menší motor Roco se setrvačníky.

Pohled zespodu.

Podvozky jsou vyrobeny také z kovu.

Pohled na rozebraný model s vyvázaným podvozkem. V rámu jsou poměrně dlouhé čepy na kterých jsou nasunuty podvozky. Ty jsou zajištěny z druhé strany plastovým držákem. Model je vybavený funkčními kulisami, na fotce je vyndaná vedle lokomotivy vpravo.

Uprostřed lokomotivy je umístěn motor Roco, který má pětipólovou šikmo vinutou kotvu a je opatřen dvěma mosaznými setrvačníky. Od motoru jsou pomocí krátkých kardanových hřídelů poháněny oba podvozky lokomotivy. Na podvozku je od kardanu poháněno šnekové kolo, z něj jsou pak pomocí čelních ozubených kol poháněny obě nápravy podvozku. Podvozky jsou vyrobeny z kovu.

Lokomotiva je poměrně těžká. Ke zvýšení tažné síly je jedna náprava opatřena bandáží.

Sběr proudu je proveden pomocí všech náprav (i bandážované).

Jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti modelu jsou skvělé, model má solidní tažnou sílu, minimální hlučnost a dokonce má i solidní výběh. Použitelnost na kolejišti je výborná.

Zkušenosti s provozem

Model vlastním pouze krátce, takže zatím žádné zkušenosti nejsou. Jinak modely Roco provozuji asi 4 roky a zatím se u žádného z nich neobjevila závada.

Porovnání se starým modelem Gützold

Stejně jako v předchozích případech "Ragulina" i "Sergeje" (viz níže) se i tady nabízí srovnání s o několik desetiletí starším modelem.

Hned na začátku upozorním na to, že model Gützold ztvárňuje lokomotivu jedné z prvních výrobních sérií, která se liší jinak provedenými kapotami (zakulacené rohy) a zakrytovaným rámem. Modely Gützold na následujících fotografiích byly před lety vykuchány a posloužily pro motorizaci "Brejlovců" od ČS-Trainu.

 
Srovnání modelů, z leva: torzo modelu prototypové lokomotivy V100.001 (Gützold), vrak 110.025 (Gützold) a 745.501 (Roco).

 
Srovnání bočních partií modelů. Gützold zde pochopitelně ztrácí (však je také o 40 let starší), zejména v provedení takových detailů, jako jsou madla.

 
Srovnání detailů podvozku. U Gützolda vše zjednodušeno, osobně mi nejvíce u tohoto modelu vadí viditelný plechový rám.

Při srovnávání těchto modelů, je nutné mít na pamětí, že je od sebe dělí 40 let. Model Gützold vzhledově tak špatný není, z dnešního pohledu má však dost nedostatků. Např.: hrubé provedení zasklení kabiny, madla, hadice a šroubovky součástí výlisku skříně, plechový rám, či gumové nárazníky.

Co se pojezdu týče, tak pojezd Gützold samozřejmě nad Rocem prohrává na celé čáře, ale je nutné zmínit to, že ve své době špatný nebyl. Měl pomocí kardanů poháněny všechny nápravy a u nás byl vyhledávaný pro motorizace modelů lokomotiv ČKD. Pojezd byl docela spolehlivý, až na to, že trpěl na šišatost koleček jako jiné modely z NDR. Co se koleček týče, je dobré zmínit tu skutečnost, že starší V100 Gützold mají kolečka s velmi vysokými okolky, která i na kolejivu Code100 Roco zachytávají o pražce.

Závěr

Firma Roco uvedla v loňském roce (2008) na trh vynikající model s velmi pěknou cenou pod 2000 Kč.

Pro českého modeláře je tento model zajímavý z několika pohledů. Jednak se tyto lokomotivy u nás vyskytovaly a vyskytují (tato testovaná 745.501, nebo oranžové provedení traťovky), jednak se rozměrově hodí pro různé motorizace modelů lokomotiv ČKD.

Srovnání se starým modelem Gützold je nutné brát trošku jako recesi. Všem je jasné, že konstrukční stáří modelu musí být znát. Na druhou stranu bych ale připomněl tu skutečnost, že V100 od Gützolda měla poměrně robustní a přitom jednoduchý pojezd se solidními jízdními vlastnostmi. Vždyť ještě před pár lety jsem tyto lokomotivy pracně sháněl pro pojezdy "Brejlovců".

Rozměry pojezdu

Pojezd této lokomotivy je vzhledem k jízdním vlastnostem i ceně vhodný na různé přestavby, zejména na stavbu modelů lokomotiv ČKD. Pojezd má a správné průměry dvojkolí, ale proti ČKD lokomotivám má v měřítku o 1mm menší rozvor podvozků (někomu to vadí, jinému ne, z tohoto pohledu je asi nejlepší volbu Altas S1-S4).

Pro ty, co by chtěli tento pojezd použít pro různé přestavby, uvádím na obrázku hlavní rozměry pojezdu.

NS RN232

Platí i pro další mutace (DB 232, DR 232, DR 132,...)

Vzhled a vybavení

Dojem z modelu je dobrý. Skříň lokomotivy věrně napodobuje svoji předlohu. Barevná úprava modelu je velmi dobrá.

Boční pohled na model

Pohled na čelo modelu, na kterém ještě nejsou doplněné detaily.

Kabina strojvedoucího je zasklená průhlednými okny, takže je do ní dobře vidět na naznačené stanoviště strojvedoucího i se strojvedoucím.

Detail podvozku.

Masky podvozků jsou provedeny detailně. Jako drobný nedostatek spatřuji to, že podvozky, které jsou pouze v barvě plastu, se nepřirozeně lesknou.

Osvětlení modelu zajišťují žárovičky umístěné na tištěném spoji uprostřed skříně. K nim vedou světlovody od světel na čelech modelu. Osvětlení se přepíná podle směru jízdy. Světla však svítí poměrně slabě a to i v digitálním provozu.

Pod střechou skříně je změť světlovodů.

K modelu jsou přibalena madla, schody na čelo, šroubovky a hadice, a hlavice krátkého spřáhla.

Pohon

Lokomotiva po sejmutí skříně. Téměř celý prostor lokomotivy vyplňuje kovový rám, ke kterému je přišroubována deska plošného spoje se zásuvkou pro digitální dekodér.


Po odšroubování plošného spoje je vidět 5tipólový motor se šikmo vinutou kotvou a mosazným setrvačníkem.


Na této fotce je připojený digitální dekodér.


Pohled zespodu.

Pohon je tak zvané klasické koncepce a je proveden jako většina pohonů Roco. Uprostřed lokomotivy je umístěn motor Roco, který má pětipólovou šikmo vinutou kotvu a je opatřen mosazným setrvačníkem. Od motoru jsou pomocí dlouhých kardanových hřídelů poháněny oba podvozky lokomotivy. Na podvozku je od kardanu poháněno šnekové kolo, z něj je pak pomocí čelních ozubených kol přenášen točivý moment na všechny 3 nápravy podvozku. Podvozky jsou vyrobeny z kovu.

Lokomotiva má těžký kovový rám. Ke zvýšení tažné síly jsou navíc ještě dvě nápravy vybaveny bandáží.

Sběr proudu je proveden pomocí všech 6ti náprav (i těch bandážovaných).

Jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti modelu jsou skvělé a jsou téměř stejné jako u "Sergeje" (viz níže). To platí co se týče kladných vlastností (velká tažná síla a minimální hlučnost), ale i negativ (drobné výpadky napájení).

Tažná síla modelu je obrovská. Zajímavé je, že lokomotiva je o nějaký ten gram těžší než "Sergej", ale má menší tažnou sílu. Asi zde hraje roli jiná konstrukce zavěšení podvozků do rámu. Lokomotivy jsou obě nové a mají stejné počty náprav, bandáží i průměry kol.

Použitelnost na kolejišti je výborná. Jedinou výhradu k jízdním vlastnostem bych měl k těm malým výpadkům napájení (ale není to nic markantního).

Zkušenosti s provozem

Tuto lokomotivu nevlastním dlouho a tak bude potřeba si nějaké zkušenosti počkat. Oproti Hobby verzím modelů Roco má "Ludmila" podvozky vyrobené z kovu, takže by u nich nemělo docházet k nějakému opotřebení (jisté obavy u Hobby modelů byly, ale nepotvrdily se). Také vzhledem k renomé značky Roco, by neměly nastat žádné problémy.

Porovnání se starým modelem Piko

Tímto porovnáním bych chtěl navázat na srovnání "Sergejů", které jsem prováděl dříve (Roco vs. starý Gützold - viz. níže).

Výsledek je opět v případě porovnávání se starým modelem Piko předem jasný, ale při srovnání "Sergejů" dopadl o několik desetiletí starší model poměrně dobře. Tentokrát je situace horší.

Předem ještě upozorním na skutečnost, že na modelu Piko bylo provedeno několik úprav pro zlepšení jízdních vlastností, takže model neodpovídá stavu po vyrobení.

 
Srovnání čelních partií. Vlevo staré Piko, vpravo Roco. Každý model znázorňuje poněkud jiný stroj, ale ze stejné "rodiny".

Když jsem postavil oba modely vedle sebe, tak jsem se zhrozil. Nejsou si totiž zrovna moc podobné. Že by byl "model" Piko tak nepovedený, nebo je chyba jinde?

V první řadě jsem začal pátrat po předlohách modelu a brzy jsem zjistil, že není "Ragulin" (přezdívka u nás) jako "Ludmila" (německá přezdívka).

Model Roco svou předlohu lokomotivu BR232 napodobuje věrně, ale Piko se své velké předloze, lokomotivě T679.2, zrovna moc nepodobá.

Skutečná lokomotiva T679.2002 (foto: Ing. Ondřej Řepka, zdroj: www.prototypy.cz).

To by nebylo nic divného, vždyť provedení ČSD/ČD se vyráběla (a platí to stále) vždycky jen tak okrajově jako jednoduché úpravy obvykle německých modelů. Proto jsem začal pátrat po německé předloze. Verze ČSD totiž vycházela z modelu německé verze BR130. Ale když jsem začal pátrat po internetu, tak ani lokomotiva BR130 není modelu moc podobná. Proti BR130 má model velká okna, úplně jiná boční okna, jiné počty větracích mřížek na střeše (proti 132 je rozdílů ještě více). Už jsem si říkal, že je model nepovedený, ale pak jsem zjistil, že to není tak úplně pravda. Model totiž vychází z první série lokomotiv BR130 (čísla 1-11?), které se od pozdějších podstatně liší.

Skutečná lokomotiva BR130.002 (foto: Uwe Kunze, zdroj: famx.ath.cx).

Tak a to je celá záhada. Model Piko vzhledově odpovídá lokomotivám řady BR130 cca do čísla 11. Ještě zmíním tu skutečnost, že verze ČSD vzhledově odpovídá strojům BR130 kolem čísla 040 (ze kterých i podle roků výroby zřejmě vychází) a že stroje BR130 vyšších čísel už vypadají stejně jako následující řady 131 a 132 (dnes přečíslováno na 232).

Při porovnání čela modelu se zdá, že "Ludmila" Piko má proti své předloze poněkud plošší čelo než by mělo být, nedostatků je ovšem mnohem více. Model Piko rozměrově své velké předloze moc neodpovídá, Roco je na tom podstatně lépe.

Z rozměrů je asi největším nedostatkem větší šířka modelu Piko o cca 4mm, což už je hodně vidět. Délka je sice také špatně, ale ta tak patrná na první pohled není. Je zajímavé, že i jiné modely z NDR jsou širší než by měly být.

Srovnání detailů pojezdu. Masky podvozků jsou u obou modelů provedeny v obdobné kvalitě. Piko je má bohužel níž než by měly být, čímž vznikla nepřirozená mezera mezi podvozkem a skříní.


Srovnání bočních partií.


Při pohledu shora jsou nejvíce patrné rozměrové nepřesnosti starého modelu.

Starý model má také problémy s kvalitou výlisku skříně. Na čelech jsou propady v plastu, na bočnici pod střechou jakési bubliny, atd. Potisk modelu Piko je také celkově horší, některé nápisy jsou nakřivo, nebo rozmazané. Perličkou je to, že barevné provedení lokomotivě ČSD také neodpovídá (neviděl jsem žádnou fotku lokomotivy T679.2 s šedivým rámem).

Pojezd Piko. Testovaný model byl ve dvoumotorovém provedení, vybavený navíc DCC dekodérem.

Co se jízdních vlastností týče, zde Roco poráží Piko na celé čáře. Má vyšší tažnou sílu, větší výběh, menší hlučnost. Model Piko má totiž snad nejhorší typ pojezdu, jaký firma vyráběla. Dvoumotorová verze má solidní tažnou sílu, jednomotorová verze neutáhla ani 3 rychlíkové vozy. Pojezd je také velmi hlučný a při jízdě se kolébá (ach ta kolečka z NDR)

Závěr

Model Roco splnil očekávání. Věrně napodobuje svojí předlohu a má výborné jízdní vlastnosti. Proti modelu "Sergeje" je ale vidět, že má už větší konstrukční stáří.

Srovnání modelů dopadlo dobře pro Roco, a katastrofálně pro Piko. Model Piko totiž rozměrově neodpovídá své předloze, má nekvalitní výlisek skříně a jeho jízdní vlastnosti dobré také nejsou. Proto bych dnes tento model jako starší určitě nepořídil.

A z čeho nejlépe udělat model ČSD? Teoreticky z modelu lokomotivy BR130 čísel 21?-40?. Jenže takový model nikdo nevyrábí (nebo snad ano?). Takže asi z nějaké lokomotivy řady 130 vyššího čísla, vyrábí je Brawa a jako plastikovou stavebnici Revell. Od těch se BR232 (vyrábí Roco) už ovšem mnoho neliší a podle mého je na přestavbu stále vhodnější než původní model Piko. Vhodnější by na přestavbu byl model nějakého staršího provedení DR132/232, které má jiné ventilátory na střeše. Můj model modernizované lokomotivy na přestavbu až tak vhodný není.

Chtělo by to určitě napsat něco, co by se problematice přestavby "Ludmily" na "Ragulína" věnovalo podrobněji. Snad časem. Každopádně bych se do takovéto přestavby chtěl pustit.

Různá vylepšení modelu Piko jsou popsána na těchto stránkách v článku úprava pojezdu ragulina T679.2.

Více informací o lokomotivách ČSD T679.2 se dozvíte na stránkách www.prototypy.cz. O německých verzích pak např. na stránkách www.br232.com.

Rozměry pojezdu

Pro ty, co by chtěli pojezd lokomotivy využít pro nějakou přestavbu, uvádím na obrázku hlavní rozměry pojezdu.

T679.1

Platí i pro další mutace (MÁV,DR,...)

Vzhled a vybavení

Dojem z modelu je vynikající. Skříň lokomotivy věrně napodobuje svoji předlohu. Barevná úprava modelu je excelentní. Nic není rozmazané, nic není nedotisknuté.

Vlevo boční pohled na model, vpravo střešní partie

Střešní partie modelu jsou provedeny solidně. Pod mřížkou ventilátoru je naznačena vrtule ventilátoru.

Pohled na čelo modelu.

Na čele modelu zaujme chromovaná lišta, která je pěkně provedená. Kabina strojvedoucího je zasklená dokonale průhlednými okny, takže je do ní dobře vidět. Také je pěkně naznačena guma okolo oken a stěrače. Za okny je ovšem malá piha na kráse modelu, kterou je provedení stanoviště strojvedoucího. To je sice poměrně pěkně zpracováno, ale ve špatné barvě. Většina našich lokomotiv má sice stanoviště zelené, bohužel "Sergej" patří mezi ty, které ho zelené nemají. Správná barva je šedivá, pulty hnědé. To je ale jen drobnost, alespoň se budu moci jako modelář realizovat. Také by to chtělo nějakého strojvedoucího.

Když už jsme u interiéru lokomotivy, tak je nutné zmínit, že lokomotiva má pěkně naznačenou strojovnu za okny. Zde to bude chtít trochu té patiny, ale jinak výborný nápad.

Detail podvozku.

Masky podvozků jsou provedeny detailně. Líbí se mi provedení armatur v horní části, na druhou stranu se mi moc nelíbí uříznuté brzdové válce. Jedná se asi o nutné zlo, kvůli průjezdu obloukem.

Model má čelní osvětlení, které se přepíná z bílé na červenou v závislosti na směru jízdy. Osvětlení je provedeno žárovičkami umístěnými na plošném spoji. Od žároviček jsou vedeny světlovody ke světlům. Při analogovém řízení je osvětlení pozorovatelné až při vyšších rychlostech. Při provozu v digitálu osvětlení svítí přiměřeně silně.

K vybavení by se ještě slušelo dodat, že model má v krabičce přiloženy pluhy bez otvoru pro spřáhlo (do vitríny), hadice a šroubovky, a také leptané tabulky s číslem lokomotivy a výrobními štítky.

Pohon

Lokomotiva po sejmutí skříně. Téměř celý prostor lokomotivy vyplňuje kovový rám, na kterém je umístěna deska plošného spoje. Uprostřed ní je umístěna zásuvka pro digitální dekodér, který je na fotce připojen.


Pohled po odšroubování plošného spoje. Uprostřed je vidět 5tipólový motor se šikmo vinutou kotvou a dvěma mosaznými setrvačníky.


Lokomotiva zespodu.


Pohled na převody v podvozku lokomotivy.

Pohon je takzvané klasické koncepce a je proveden jako většina pohonů Roco. Uprostřed lokomotivy je umístěn relativně velký motor Roco, který má pětipólovou šikmo vinutou kotvu a je opatřen dvěma setrvačníky. Od motoru jsou pomocí kardanových hřídelů poháněny oba podvozky lokomotivy. Na podvozku je od kardanu poháněno šnekové kolo, z něj je pak kroutící moment přenášen na 3 nápravy podvozku čelními ozubenými koly s přímým ozubením. Podvozky jsou vyrobeny z kovu.

Lokomotiva má těžký kovový rám. Když jsem mašinku vyndaval z krabičky tak mě opravdu zaskočilo jak je těžká. Ke zvýšení tažné síly jsou navíc ještě dvě nápravy vybaveny bandáží.

Sběr proudu je proveden pomocí všech 6ti náprav (i těch bandážovaných).

Jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti modelu jsou skvělé. Z pohledu jízdních vlastností je to nejlepší lokomotiva kterou mám. Výběh lokomotivy je solidní. Při digitálním provozu jsem bohužel zaznamenal drobné výpadky napájení při přejezdu vyhybek Pilz. Lokomotiva se sice nezastavuje ani citelně nezpomaluje, vše vykompenzovávají setrvačníky, výpadky jsou ovšem patrné na blikání osvětlení. Ve skutečnosti je chyba spíše na straně vyhybek, ale jiné lokomotivy tyto problémy nemají. Problém by určitě vyřešila výměna jedné bandážované nápravy za obyčejnou. Lokomotiva má obrovskou tažnou sílu - největší z mého lokomotivního parku.

Lokomotiva se při jízdě nepohupuje a nemá žádné vibrace. Maximální rychlost modelu odpovídá předloze. Regulace rychlosti je velmi dobrá, lokomotiva plynule reaguje na změny napětí, a dokáže jet i velmi pomalu. Hlučnost modelu při jízdě je minimální, stejně jako u jiných modelů Roco.

Použitelnost na kolejišti je výborná. Jedinou výhradu k jízdním vlastnostem bych měl k malým výpadkům sběru proudu (ale není to nic markantního).

Zkušenosti s provozem

Tuto lokomotivu vlastním více rok a za tu dobu se žádné problémy neobjevily. Oproti Hobby verzím modelů Roco má "Sergej" podvozky vyrobené z kovu, takže by u nich nemělo docházet k nějakému opotřebení (ne že by k tomu u Hobby modelů docházelo, byly zde ovšem takové obavy). Také vzhledem k renomé značky Roco, by neměly nastat žádné problémy.

Porovnání se starým modelem Gützold

Na magazin.modely.biz porovnávaly mezi sebou "Sergeje" Roco a nové provedení Gützold. Zde těsně vyhrál výrobek Roco. Výsledek je v případě porovnávání se starým modelem Gützold předem jasný snad všem, na druhou stranu se zde ukazuje, že "Sergej" byl jedním z nejlepších modelů jaký soudruzi v NDR vyráběli.

Na modelu Gützold bylo provedeno několik úprav, takže model neodpovídá stavu po vyrobení. Nemá spřáhla a má provedenou patinu na střeše a podvozcích.

 
Srovnání čelních partií. Vlevo starý Gützold, vpravo Roco.

Při porovnání čela modelu se zdá, že "Sergej" Gützold má poněkud plošší čelo než by mělo být. To je asi ta největší nectnost starého modelu. Také přechod střechy z boku na čelo je u každého modelu proveden trochu jinak. Správně je zřejmě provedení čela Roco - viz následující fotografie skutečné lokomotivy.:

Skutečná lokomotiva T679.1578 (foto: M.Horák).

Starý model by mohl bodovat správnou barvou stanoviště, které je u modelu také znázorněno, bohužel na něj není přes matná skla vidět. Také partie pluhu s naznačenou šroubovkou a hadicemi působí na Gützoldovi hrubě. Samostatnou kapitolou je povrchová úprava, zde se ta léta projevila snad nejvíce.

 
Boční partie modelů.

Při pohledu z boku získává nový "Sergej" náskok v provedení povrchové úpravy, v provedení oken a jako třešničkou na dortu pak vybavením strojovny. Nicméně ani starý model nevypadá nejhůře, větší výhrady bych měl k potisku čísla lokomotivy. To by se ovšem dalo nahradit leptem. Na fotce staré lokomotivy jsou vidět dva nedostatky, které nejsou chybou výrobce - trhlina ve skříni u stanoviště vpravo (holt to stáří) a schůdky na pravém podvozku, které nejsou pode dveřmi do strojovny. Při poslední opravě modelu jsem totiž nedopatřením prohodil mezi sebou podvozky.

 
Pohled na střechy.

U starého modelu je nedostatkem šroubek ve střeše a také je hůře proveden kryt ventilátoru. Jinak jsou oba modely srovnatelné.

 
Srovnání detailů pojezdu.

U masek podvozků je situace poměrně vyrovnaná. Nový má lépe provedené některé detaily, jiné má zase lépe provedené starý model.

Co se jízdních vlastností týče, zde Roco poráží Gützolda na celé čáře. Má vyšší tažnou sílu, větší výběh, menší hlučnost. Na druhou stranu je nutno poznamenat, že jízdní vlastnosti starého modelu nejsou na svou dobu vůbec špatné. Model má solidní tažnou sílu a hlučnost také není přehnaně vysoká. Po výměně koleček jezdí i bez kolébání a dalších efektů spojených se šišatými kolečky (problém všech modelů z NDR).

Závěr

Model Roco dokonalý není, ale k dokonalosti mu chybí opravdu málo. Jeho hlavní plusy jsou vynikající povrchová úprava a jízdní vlastnosti s obrovskou tažnou silou. Několik málo chybiček se vloudilo, ale například stanoviště dokáže většina modelářů upravit sama. Lze také předpokládat dlouhou životnost modelu.

A jak dopadlo srovnání se starým modelem Gützold? Samozřejmě, že jednoznačně ve prospěch nového modelu, ale pokud zvážíme, že obě mašinky dělí od sebe cca 30 let, tak klobouk dolů. Z tohoto pohledu starý model tak špatný není, zejména pokud ho má někdo doma. Výhodnost jeho koupě třeba na internetu je ale diskutabilní. Pokud počítáme za starého Gützolda cenu kolem 1000 Kč, tak se to dá považovat za rozumnou koupi, při cenách kolem 2000 Kč, za které se model také prodává, už to tak výhodná koupě není. Zvláště když zvážíme obvykle nutnou výměnu koleček. Roco si svůj model cení na rozumných (můj názor) cca 4000 Kč, tedy zhruba dvojnásobek, ale za mnohem lepší model. Já jsem se tentokrát rozhodl pro Roco.

Různá vylepšení modelu jsou popsána na stránkách magazin.modely.biz.

Pěkné fotky skutečné lokomotivy pro případné úpravy či patinu naleznete na:
www.kzm-kv.cz/web-page/KZM-T679.1578-walkaround-2.htm (exteriér) a
www.kzm-kv.cz/web-page/KZM-T679.1578-walkaround.htm (interiér).

Rozměry pojezdu

Pro ty, co by chtěli pojezd lokomotivy využít pro nějakou přestavbu, uvádím na obrázku hlavní rozměry pojezdu.

DB 218

Platí i pro DB 215 a další mutace

HOBBY verze

Vzhled a vybavení

Dojem z lokomotivy je dobrý. Skříň lokomotivy věrně napodobuje svoji předlohu. Některé detaily jsou však zjednodušeny. Veškerá madla i nástavby na střeše a další detaily jsou součástí výlisku skříně. Přesto ovšem nevypadají špatně. Potisk je kvalitní a ostrý, barevné přechody nejsou rozmazané.

Model a pro srovnání skutečná lokomotiva.

Lokomotiva je vybavena zásuvkou pro digitální dekodér. Na ten je vytvořen prostor v nádrži zespodu modelu.

Model má čelní osvětlení, které se přepíná z bílé na červenou v závislosti na směru jízdy. Osvětlení je povedeno žárovičkami umístěnými na plošném spoji. Od žároviček jsou vedeny dlouhé světlovody ke světlům. Při analogovém řízení je osvětlení pozorovatelné až při vyšších rychlostech. Při provozu v digitálu osvětlení svítí skoro až hodně, za chybu považuji také to, že světlo prosvítá skrz skříň a do sousedních světlovodů - na čele svítí tak bílé i červené osvětlení.

Pohon

Lokomotiva po sejmutí skříně. Téměř celý prostor lokomotivy vyplňuje kovový rám na kterém je umístěna deska plošného spoje. Uprostřed ní je umístěna zásuvka pro digitální dekodér, který je na fotce připojen.


Pohled na převody po odšroubování plošného spoje. Uprostřed je vidět 5tipólový motor se šikmo vinutou kotvou.


Pohled na převody v podvozku lokomotivy. Na fotce je patrné i umístění digitálního dekodéru.

Pohon je takzvané klasické koncepce a je proveden v obdobném duchu jako většina pohonů Roco. Uprostřed lokomotivy je umístěn relativně velký motor Roco, který má pětipólovou šikmo vinutou kotvu. Od motoru jsou pomocí kardanových hřídelů poháněny oba podvozky lokomotivy. Na podvozku je od kardanu poháněno šnekové kolo, z něj je pak kroutící moment přenášen na kola lokomotivy čelními ozubenými koly s přímým ozubením. Lokomotiva není vybavena setrvačníkem, který v dnešní době patří ke standartu. Setrvačník by však bylo možné doplnit, u motoru je na něj místa dost.

Lokomotiva má těžký kovový rám. Ke zvýšení tažné síly je jedna náprava vybavena bandáží.

Sběr proudu je proveden pomocí všech čtyř náprav.

Jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti modelu jsou skvělé. Popravdě je to z pohledu jízdních vlastností jedna z nejlepších lokomotiv kterou mám. Výběh lokomotivy není sice velký, zde by pomohl setrvačník, ale lokomotiva se na vyhybkách nezastavuje, takže to ani moc nevadí. Tažná síla modelu je solidní.

Lokomotiva se při jízdě nepohupuje a nemá žádné vibrace. Maximální rychlost modelu není přehnaně vysoká, i když asi bude o něco vyšší než by odpovídalo. Regulace rychlosti je velmi dobrá, lokomotiva plynule reaguje na změny napětí, navíc dokáže jet i velmi pomalu.

Zatímco předchozí vlastnosti mají i některé staré lokomotivy od Pika či Gützolda tak v oblasti hlučnosti všechny tyto deklasuje o několik tříd. Lokomotiva totiž jezdí úplně potichu, v provozu vydává větší hluk souprava vozů k ní připojená.

Použitelnost na kolejišti je výborná, mohl by být větší výběh.

Zkušenosti s provozem

Pojezd této lokomotivy jsem použil pro stavbu lokomotivy řady ČD 242. Po více jak roce provozu se v souvislosti s pojezdem neobjevily žádné komplikace. Panovala původně obava z nadměrného opotřebovávání hnacích částí, protože převody jsou kompletně vyrobeny z plastu (včetně hřídelí). Tato obava se zatím nepotvrdila. Vzhledem k renomé značky Roco, by neměly nastat žádné problémy.

Závěr

Lokomotiva je součástí sortimentu "ROCO HOBBY" a lze ji koupit novou za solidních 1100Kč. Za ty peníze toho nabízí daleko více než stejně drahé desítky let staré lokomotivy Poko, které deklasuje nejen jízdními vlastnostmi, ale i vzhledem. Je vhodná zejména pro začínající modeláře, protože na rozdíl od bazarových kousků lze u ní předpokládat bezproblémový provoz.

Rozměry pojezdu

Pojezd této lokomotivy je vzhledem k jízdním vlastnostem i ceně vhodný na různé přestavby. Pro ty, co by jej chtěli využít k těmto účelům, uvádím na obrázku hlavní rozměry pojezdu.

DB 295

Platí i pro DB 290, ČD 714 a další mutace

HOBBY verze

Model lokomotivy DB 295.


Další barevná mutace, tentokrát jako DB 290.

Vzhled a vybavení

Dojem z lokomotivy je solidní. Skříň lokomotivy věrně napodobuje svoji předlohu. Některé detaily jsou ovšem zjednodušené. Všechna madla jsou součástí výlisku skříně. Také chybí několik detailů, jako jsou schůdky do kabiny strojvedoucího či některá madla na ochozu. Obojí však nebude problém případně dodělat, zvládnout by to měli i méně zručnější modeláři. Také by vzhledu prospělo barevné zvýraznění klik dveří či madel. Lakování modelu i potisk jsou na slušné úrovni.

Na obrázku vlevo je model a vpravo pro srovnání skutečná lokomotiva.

Lokomotiva je vybavena zásuvkou pro digitální dekodér. Na ten ovšem není vytvořen nikde prostor, a je ho nutné umístit do kabiny strojvedoucího, kde je ovšem přes okna vidět.

Model má čelní osvětlení, které je ovšem zjednodušeno. Svítí totiž pouze dálkový reflektor, poziční světla jsou pouze nefunkční makety, zřejmě kvůli snížení nákladů.

Pohon

Lokomotiva po sejmutí skříně. Téměř celý prostor lokomotivy vyplňuje kovový rám. Ochoz lokomotivy je také vyroben z kovu. Na rámu je umístěna deska plošného spoje se zásuvkou pro dekodér.


Pohled na převody po odšroubování plošného spoje. Uprostřed je vidět 5tipólový motor se šikmo vinutou kotvou. Na rozdíl od modelu DB 218 je pootočen o 90º.


Pohled na převody v podvozku lokomotivy.


Pohled na pojezd s nainstalovaným digitálním dekodérem.

Pohon je takzvané klasické koncepce a je proveden v obdobném duchu jako většina pohonů Roco. Uprostřed lokomotivy je umístěn relativně velký motor Roco, který má pětipólovou šikmo vinutou kotvu. Od motoru jsou pomocí kardanových hřídelů poháněny oba podvozky lokomotivy. Na podvozku je od kardanu poháněno šnekové kolo, z něj je pak kroutící moment přenášen na kola lokomotivy čelními ozubenými koly s přímým ozubením. Lokomotiva není vybavena setrvačníkem.

Lokomotiva má těžký kovový rám. Ke zvýšení tažné síly je jedna náprava vybavena bandáží.

Sběr proudu je proveden pomocí všech čtyř náprav.

Jízdní vlastnosti

Jízdní vlastnosti modelu jsou velmi dobré, ale jsou o něco horší než u výše popisované 218. Lokomotiva nemá velký výběh, pomohl by jí setrvačník, protože má sklony se zastavovat na vyhybkách (narozdíl od 218). Při vyšších rychlostech tento problém není markantní, horší je to v digitálním provozu. Těžko říci proč, osobně si myslím, že je to způsobeno menším rozvorem podvozků a také jejich uchycením k rámu. Při sledování lokomotivy při jízdě se mi zdálo, že se mírně zvedají vnitřní nápravy podvozku.

Tažná síla modelu je solidní. Lokomotiva se při jízdě nepohupuje a nemá žádné vibrace. Maximální rychlost modelu není přehnaně vysoká. Lokomotiva plynule reaguje na změny napětí, navíc dokáže jet i velmi pomalu.

Oproti starým lokomotivám od Pika či Gützolda jezdí úplně potichu, v provozu vydává větší hluk souprava vozů k ní připojená.

Použitelnost na kolejišti je velmi dobrá, mohl by být větší výběh. Známku z jízdních vlastností sráží fakt, že lokomotiva trpí občasnými výpadky napájení (cca jako stará konkurence od Pika).

Zkušenosti s provozem

Tuto lokomotivu vlastním caa 2 roky a zatím se žádné problémy neobjevily. Panovala původně obava z nadměrného opotřebovávání hnacích částí, protože převody jsou kompletně vyrobeny z plastu (včetně hřídelí). Tato obava se zatím nepotvrdila. Vzhledem k renomé značky Roco, by neměly nastat žádné problémy.

Závěr

Lokomotiva je součástí sortimentu "ROCO HOBBY" a dala se koupit nová za solidních 1100Kč (byla stažena z výroby). Za ty peníze toho nabízí daleko více než stejně drahé desítky let staré lokomotivy Poko, které deklasuje nejen jízdními vlastnostmi, ale i vzhledem. Navíc její vzhled je možné s poměrně malým úsilím podstatně vylepšit doplněním madel a schůdků. Je vhodná zejména pro začínající modeláře, protože na rozdíl od bazarových kousků lze u ní předpokládat bezproblémový provoz.

Pro české modeláře má ještě jednu výhodu. Je totiž vhodná pro výzisk pojezdu pro stavby 4-nápravových lokomotiv z ČKD, se kterými má s přivřenýma očima stejný rozvor podvozků (ve skutečnosti je cca o 2 mm větší, navíc má velká kola).

Rozměry pojezdu

Pojezd této lokomotivy je vzhledem k jízdním vlastnostem i ceně vhodný na různé přestavby. Má podobné rozvory podvozků (o 1mm větší), jako naše lokomotivy z ČKD. Je však potřeba prodloužit rám (viděl jsem jej přeříznutý a nastavený) a vyměnit nápravy za menší. Osobně jsem kola na nápravách přelisoval, k tomu jsem použil kola z lokomotivy Roco DB218 (viz výše), která mají správný průměr 11,4 mm.

Pro ty, co by chtěli tento pojezd použít pro různé přestavby, uvádím na obrázku hlavní rozměry pojezdu.

SNCB 59

HOBBY verze

Model belgické lokomotivy řady 59.

Vzhled a vybavení

Dojem z lokomotivy je docela dobrý. Skříň lokomotivy věrně napodobuje svoji předlohu. Některé detaily jsou však zjednodušeny. Veškerá madla i nástavby na střeše a další detaily jsou součástí výlisku skříně. Přesto ovšem nevypadají špatně. Potisk je kvalitní a ostrý, barevné přechody nejsou rozmazané.

Lokomotiva je vybavena zásuvkou na digitální dekodér. Na ten je vytvořen prostor v nádrži zespodu modelu.

Model má čelní osvětlení, které se přepíná z bílé na červenou v závislosti na směru jízdy. Osvětlení je povedeno žárovičkami umístěnými na plošném spoji. Od žároviček jsou vedeny dlouhé světlovody ke světlům.

Pohon, Jízdní vlastnosti, Zkušenosti,...

Lokomotiva po sejmutí skříně. Téměř celý prostor lokomotivy vyplňuje kovový rám na kterém je umístěna deska plošného spoje. Uprostřed ní je umístěna zásuvka pro digitální dekodér.

Lokomotiva je postavena na úplně stejném pojezdu jako lokomotiva DB 218. Proto provedení, jízdní vlastnosti a další jsou naprosto shodné s touto lokomotivou.

Proti DB 218 má jiné masky podvozků, které imitují pensylvánské podvozky.

Detailní pohled na podvozek.

Samozřejmě je jiná také skříň. Ta je poněkud volně přichycena k rámu, takže na rámu poněkud "plandá". Celkově mě připadá tato lokomotiva zpracováním skříně o něco horší než DB 218.

Rozměry pojezdu

Pojezd této lokomotivy je vzhledem k jízdním vlastnostem i ceně vhodný na různé přestavby. Pro ty, co by jej chtěli využít k těmto účelům, uvádím na obrázku hlavní rozměry pojezdu.

<  ZPĚT