427.0
Nerealizované projekty
Snad každý modelář (ale i kutil,…) má nějaký „projekt“, který nikdy nebyl dokončen, dokonce často ani neopustil přípravnou fázi. Já osobně mám takových modelářských projektů mnoho.
Za neúspěchem těchto pokusů stojí různé faktory: často nedostatek času, nechuť, změny v osobním životě, vývoj technologií a mnohé další.
Některé z těchto pokusů představím.
Tento model mě provází od dětství. Byla to moje první lokomotiva, kterou jsem dostal někdy v 10ti letech. Model jsem několikrát rozbil a spravil, provizorně přeznačil z německé verze na 427.0500. Definitivní ránou osudu pro tento model byla digitalizace kolejiště v roce 2005. Od té doby si nezajezdila, navíc jsem si z ní půjčil plast se sběracími plechy pro lokomotivu vlastní stavby 434.2186.
Později vnikla myšlenka dát 427čku dohromady. Sehnal jsem torzo hračkové BR55 se zdravými sběracími plechy na náhradní díly. Plánoval jsem z těchto dvou lokomotiv složit funkční pojezd, který jsem chtěl po zkušenostech s pojezdem ze 434ky upravit.
U lokomotivy 434.2186 se ukázalo jako poměrně nešťastné umístění motoru do tendru a vložení kardanu mezi lokomotivu a tendr. Tentokrát jsem chtěl umístit nějaký menší motor od Mashimy podélně do kotle lokomotivy a pomocí šnekového převodu pohánět zadní dvě nápravy lokomotivy. Dále přidělat sběrací plechy i kolečkům tendru. Digitální dekodér jsem plánoval umístit do tendru. Předpokládal jsem, že by to nemuselo mít špatné jízdní vlastnosti.
Celek by se přestříkal, možná napatinoval. Mohlo takhle vzniknout vozidlo ČSD, které si ovšem na našich tratích moc nezajezdilo. Nakonec ale k tomuto projektu nedošlo, a pravděpodobně už nikdy nedojde. I když, kdo ví, zas tak hloupý projekt by to nebyl.
Model této lokomotivy vyrábí Piko v „hračkové edici“, za rozumnou cenu. Tento model vznikl v mutacích různých železničních správ i v tovární ČSD verzi, která se ovšem od skutečné ČSD lokomotivy v mnohém lišila.
Já jsem se proto rozhodl jít jinou cestou. Na Aukru jsem sehnal stroj ve verzi ÖBB, ke kterému jsem sehnal odlitek nového kotle a dalších dílů určených pro přestavbu.
Tento hračkový model má poměrně solidní jízdní vlastnosti, překvapil mě například vysokou tažnou silou a klidným chodem.
K tomuto projektu zatím nedošlo, ale dojde a docela se na to těším. Mohla by to být pěkná práce, jejímž výsledkem by měl být model lokomotivy ČSD. Tato lokomotiva sice také nepatří mezi typické stroje ČSD, ale na rozdíl od řady 427 se u nás vyskytla v počtu pár desítek kusů.
Skutečná lokomotiva jezdila v počtu asi 144ks po našich vlečkách, na kterých se objevila v 2.pol.70.let. I když většina strojů byla do deseti let vyřazena z provozu, dodnes zůstalo v provozu na vlečkách několik málo kusů.
Někdy kolem roku 2005 jsem si pořídil model této lokomotivy. Jedná se o původní verzi modelu, někdy z 80. let. Mašinka se mi zdála celkem vydařená. Nevím proč, ale mám k ní velké sympatie.
Plánoval jsem její úpravu do podoby nějaké české verze, což by představovalo jen pár úprav – přeznačení, možná přebarvení kol na černo. Dále několik drobných úprav na pojezdu (doplnit sbírání na všechny nápravy), digitalizaci, možná remotorizaci. Po patině by to mohl být atraktivní model, který by zpestřil provoz na mém kolejišti.
Proč z mého projektu sešlo? Jednak nemám na kolejišti žádnou vlečku, kde bych tento stroj mohl provozovat. Dále existuje nová verze tohoto modelu (výrobce Gutzold), která má lepší pojezd, a která by byla pro provoz na kolejišti vhodnější. Navíc v roce 2013 tuto lokomotivu představilo také Piko v kategorii Expert. V tomto případě se jedná opět o vydařený model za rozumnou cenu.
Možná, že lokomotivu nakonec upravím na nepojízdný model, napatinuji jí a postavím na kolejiště někam k plotu do kopřiv, tak jako stály v 90. letech ve spoustě podniků skutečné lokomotivy.
Sehnal jsem dva modely lokomotiv PIKO německé řady BR180, ze kterých jsem plánoval použít pojezd pro stavbu/přestavbu lokomotiv.
Kdysi jsem postavil lokomotivu 263.002 a protože nesplňuje zcela moje dnešní nároky, říkal jsem si, že bych z jedné z BR180 postavil lokomotivy 263.001.
Tato přestavba by byla poměrně nenáročná, řada 263 se od 180(371,372) vzhledově liší pouze ve střešních partiích. Po poměrně nenáročných úpravách a přelakování modelu bych mohl získat poměrně pěkný model.
Druhý pojezd jsem plánoval použít ke stavbě lokomotivy 363, pro kterou jsem si pořídil i stavebnici skříně lokomotivy od firmy ČS-Train.
Také jsem plánoval přestavbu lokomotivy Piko ES499 s využitím podvozků Roco. Podvozky jsem koupil na burze, mají správná kola a o něco větší rozvor než by odpovídalo předloze, který ovšem pasuje na původní masky Piko. Rám pojezdu měl být z kuprexitu, motor Mabuschi.
Ani na jeden z projektů nedošlo a to opět z důvodu nedostatku času. Těžko říci, zda na nějakou přestavbu dojde. Možná na 363. Od úprav ES499 Piko na cokoli mě dnes odrazuje tvarová nepřesnost starého modelu a výroba nového modelu ES499 od ACME. Zde bych ještě dodal, že na svém kolejišti plánuji elektrifikaci (mám ji částečně hotovou) střídavou trakcí a proto potřebuji vhodné elektrické lokomotivy.
K tématu elektrických lokomotiv Škoda II.generace jsem dříve napsal článek: PŘESTAVBY MODELŮ E(S)499 OD PIKO - II.
Tento vlak mi přišel vždycky tak strašně ošklivý až je krásný. Vzhledem k tomu, že patří na ke koloritu některých střídavě elektrifikovaných tratí, tak patří i na moje kolejiště.
Ke stavbě tohoto vlaku jsem si pořídil odlitky skříní řady 460, které jsem plánoval upravit na řadu 560. Jako pojezd jednoho hnacího vozu jsem plánoval použít pojezd z lokomotivy 295 Roco Hobby, pro pojezdy nehnacích vozů jsem sehnal pojezdy pro vagóny řady Y od Sachsenmodele (dnes Tillig).
A proč nedošlo na tento projekt? Jako většinou z důvodu nedostatku času. Protože ale tento projekt není úplně hloupý a pravděpodobnost, že někdo bude továrně vyrábět tento model je minimální, tak určitě se k tomuto projektu někdy vrátím.
Lokomotivní řada T679.2 u nás velký úspěch a slávu nezaznamenala, ale dvě lokomotivy si u nás pár let odjezdily a dalo by se říci, že bez velkých problémů. K této řadě chovám určité sympatie, protože lokomotiva Piko T679.2002 byla jedním z mých prvních „opravdových“ modelů. Navíc se mi jako dítěti v různých katalozích lokomotiv velmi líbila svou robustností a moderním vzhledem.
Našeho Ragulina žádný výrobce nevyrábí. Existuje mnoho německých verzí, ale ty jsou poměrně dost odlišné od verze ČSD <odkaz> <odkaz>. Proto jsem se rozhodl, že si opravdového českého Ragulina postavím. Skříň jsem plánoval použít upravenou ze stavebnice Revell, pojezd od BR232 Roco.
Stavebnice i lokomotiva Roco se mi doma válí již několik let, ale zda k projektu někdy dojde je ve hvězdách.
Na tento projekt nedošlo a pravděpodobně nedojde, protože model Piko vzhledově neodpovídá mým dnešním nárokům (černá okna), navíc tento model dělal v lepším provedení Sachsenmodel a v neposlední řadě řada M140 na českých kolejích moc obvyklá také nebyla.
Koupil jsem si stavebnici vozu Sas od výrobce Vacek s tím, že ji vyzkouším a pak případně přikoupím další. Na stavebnici z důvodu nedostatku času a chuti nedošlo, Vacek zkrachoval a na trh přišla Saska od ČS-trainu. Stavebnice už asi přikupovat nebudu, ale tu co už mám určitě dodělám.
Někdy kolem roku 2008 jsem si koupil odlitky MUVky od Goofy model. Chtěl jsem si postavit statický model. Zpojízdňovat jsem MUVku neplánoval, přišla mi na to příliš titěrná.
Někdy kolem roku 2005 jsem si koupil stavebnici podbíječky od firmy Liliput. Plánoval jsem, že jí postavím a dosadím pohon. Mezitím přišel Liliput s verzí s pohonem a já dospěl k závěru, že zpojízdnit to nebude legrace. Pokud podbíječku dodělám, tak bez pohonu.
Stavebnice od ES Pečky. Vypadá to dobře, jen dodělat. Projekt opět zkrachoval na nedostatku času a příležitosti.
Toto co jsem nastínil určitě není všechno. Na něco jsem samozřejmě zapomněl, občas na mě nějaký ten kostlivec vypadne ze skříně. Na některé projekty dojde, některé budou pozměněny a zbytek skončí v zapomnění.